Hliněná omítka po nanesení na stěnu obsahuje velké množství vody. Tu je potřeba z omítky co nejdříve uvolnit, aby na povrchu nevznikaly plísně a aby bylo možné brzy pokračovat s dalšími vrstvami (například s finální omítkou). Při vysoušení se často dělají chyby, které celý proces zbytečně prodlužují. V článku si ukážeme, jak se jim vyhnout a jak sušení výrazně zefektivnit.
Přednáška Denisy Jančaříkové z Výzkumného ústavu stavebních hmot, a.s., přináší nový pohled na to, jak hliněné omítky ovlivňují mikroklima v interiéru a lidskou pohodu. Ukazuje, že hlína není jen materiál pro regulaci vlhkosti, ale živý organismus s mnohem hlubším vlivem na naše zdraví.
Spolupráce s Výzkumným ústavem stavebních hmot, a.s. v Brně přinesla překvapivá zjištění o vlivu hliněných omítek na kvalitu vzduchu. Experiment ukázal, že hliněná omítka podporuje přirozenou mikrobiální rovnováhu a vytváří zdravější vnitřní prostředí než běžné vápenocementové omítky.
Hliněné omítky nejsou jen estetickým a ekologickým prvkem interiéru – podle nejnovějších laboratorních měření jsou doslova „živým“ materiálem. Studie ukazuje, že směsi z povrchové hlíny mohou obsahovat výrazně více mikroorganismů než ty z hloubkového podloží. Co to znamená pro zdravé bydlení a proč by vás to mělo zajímat?
Jak na spárování roubenek hliněnou omítkou? Přinášíme postup pro interiérové i venkovní spáry, doporučené směsi, technické zásady i pravidla údržby.
Mohou se na hliněných omítkách objevit při vysychání plísně? Vysvětlujeme, kdy vznikají, co jejich růst podporuje a jak správným schnutím, větráním i složením omítky riziko omezit.
Při rekonstrukcích starých domů se může občas objevit problém s barevnou nejednotností hliněného povrchu. Nejčastěji se s tím setkáváme u hliněných omítek nanesených na kamenném nebo smíšeném zdivu, tedy například na kombinaci cihel a kamene.
Zjistěte, proč hliněná omítka na moderních broušených cihlách nemusí dobře držet a jak správně připravit podklad pomocí cementového špricu.