Přídržnost hliněné omítky na cihlách a jak připravit podklad
Zjistěte, proč hliněná omítka na moderních broušených cihlách nemusí dobře držet a jak správně připravit podklad pomocí cementového špricu.
Při nanášení hliněné omítky na cihlové zdivo se dříve běžně říkalo, že stačí povrch opatřit hliněným nátěrem. Ten měl zajistit dostatečnou přídržnost omítky k podkladu. Toto pravidlo dobře fungovalo v době, kdy se zdilo především z klasických cihel ve formátu 29 × 14 × 6,5 cm.
Později se začaly používat větší formáty cihel zděné na centimetrovou maltovou spáru. Ani tehdy se ještě výraznější problémy s přídržností hliněné omítky většinou neobjevovaly. Zásadní změna přišla až s nástupem moderních broušených cihel, které se lepí na tenkou vrstvu lepidla nebo PU pěny. Právě u těchto podkladů se mohou občas objevit problémy s tím, že hliněná omítka na cihlách nedrží dostatečně pevně.
Proč hliněná omítka potřebuje savý a drsný podklad
Hliněná omítka drží pouze na savých a drsných podkladech. Na rozdíl například od cementové omítky nepřilne k podkladu chemicky, ale mechanicky.
Jednoduše řečeno: hliněná omítka se musí mít do čeho „zaseknout“. Podobně jako když vezmete do ruky tenisový míček, díky jeho povrchu jej můžete pevně uchopit. Pokud je ale podklad příliš hladký, hliněná omítka nemá dostatečný mechanický záchyt.
Krátce po nanesení se může zdát, že omítka na podkladu drží dobře. Problém se ale může projevit až později. Hliněná omítka totiž během roku v závislosti na vlhkosti interiéru mírně mění svůj objem, a to až o 0,15 %. Pokud není dostatečně mechanicky zakotvená v podkladu, může se časem od podkladu odstřihnout.
Problém moderních broušených cihel
Současné velkoformátové cihly mají často velmi hladký povrch. Hliněná omítka na nich proto přestává držet tak spolehlivě jako na starším typu cihlového zdiva.
Dokud se velké formáty cihel zdily na přibližně 1 cm silnou maltovou spáru, měla se hliněná omítka možnost zachytit právě v těchto spárách. Maltové spáry vytvářely na zdivu určitou strukturu a mechanický záchyt.
U broušených cihel je ale situace jiná. Tyto cihly se lepí na tenkou vrstvu lepidla nebo PU pěny, takže mezi nimi nevznikají klasické hlubší spáry. Povrch zdiva je proto hladší a hliněná omítka se nemá kde zachytit.
Jak zlepšit přídržnost hliněné omítky na broušených cihlách
Právě z tohoto důvodu se u broušených cihel začalo doporučovat použití cementového špricu. Jedná se o směs cementu a písku o zrnitosti přibližně 4 mm, která se nanáší zhruba na 40 % plochy zdiva.
Cementový špric vytvoří drsný a členitý povrch, do kterého se hliněná omítka může mechanicky zakotvit. Takto připravený podklad je potom pro nanášení hliněné omítky výrazně vhodnější.
Více je patrné na fotografiích.
Shrnutí
Přídržnost hliněné omítky na cihlách závisí především na savosti a drsnosti podkladu. Zatímco u starších cihel a zdiva s klasickou maltovou spárou často postačovala jednodušší příprava, u moderních broušených cihel je potřeba věnovat přípravě podkladu větší pozornost.
Pokud je podklad příliš hladký, hliněná omítka nemusí mít dostatečný mechanický záchyt. V takovém případě je vhodné povrch upravit cementovým špricem, který vytvoří ideální strukturu pro následné nanesení hliněné omítky.
