Plíseň na hliněných omítkách

Plísně (houby) jsou přirozenou součástí půdního ekosystému. Plní společně s bakteriemi nezbytnou úlohu v recyklaci živin z rozkládajícího se biologického materiálu (z rostlinného i živočišného). To znamená, že se biologickým materiálem živí.
Plísně (houby) a bakterie rozkládají organické látky za vzniku oxidu uhličitého, těkavých látek, éterů a minerálních látek, které vypouští do ovzduší. Vytváří tím svůj charakteristický pach, který je cítit například ve starých neudržovaných domech. Některé vypouštěné látky mohou mít negativní vliv na lidské zdraví.
Plísně se vyskytují téměř všude. Vyskytují se v interiérech domů i ve venkovním prostředí. Jejich koncentrace se liší podle ročního období. Většinou největší výskyt v ovzduší je zaznamenán od konce léta do začátku zimy díky rozkladu vegetace.

Hlavní část plísně není okem viditelná. Jedná se o síť vláken, nazývaných mycelia, které prorůstají skrz hmotou. Aby vlákna při růstu neomezovali jejich konkurenti (bakterie a některé kvasinky), tak plíseň produkuje tkz. mykotoxiny (látky) které hubí tuto konkurenci. Plíseň je rozvádí až na okraj svých vláken a ty pak uvolňuje do okolí. Mykotoxiny jsou nebezpečné pro člověka při požití, protože se mohou kumulovat v organismu, takže z pohledu hliněných omítek nejsou  problémem.

Viditelná část plísně slouží k rozmnožování.. Tvoří se zde mikroskopické spory (výtrusy), které se větrem nebo otěrem dostávají do okolí a kontaminují ho novou plísní. Spory plísní usedají na vlhké povrchy a vytváří tenká vlákna (mycelia). Pokud se spóry, tedy výtrusy, kterými se plísně množí, vyskytují ve vzduchu ve vysokých koncentracích, múže je člověk vdechnout do plic.
Alergikům nebo lidem se sníženou imunitou to může vyvolat alergickou reakci nebo podráždění. Všeobecně se předpokládá, že pokud zdravý člověk není vystaven vysokým koncentracím sporů dlouhodobě, tak by ze zdravotního pohledu neměl vzniknout žádný závažný problém. Tím je ale myšleno, aby se člověk zbytečně nevystavoval účinkům zvýšené koncentrace.

Plísně na hliněných omítkách se mohou objevit při vysychání hliněných omítek do doby než klesne vlhkost omítek pod cca 14% , vlhkost vzduchu pod 60% a při vodní aktivitě pod 0,65 Aw. Teplota mnohdy nehraje až tak důležitou roli. Při splnění všech těchto podmínek zastavuje plíseň svůj růst.

V praxi to vypadá tak, že pokud se na povrchu hliněných omítek ukáží spory plísní, většinou to jsou bílé nebo černé chomáčky, tak je potřeba v místnosti začít intenzivněji větrat (nevětrejte v parném létě přes poledne). Těsně nad povrchem vysychající omítky vznikne takřka 100% vlhkost, která  vytvoří ideální podmínky pro růst plísně. Pokud se po stěně bude pohybovat vzduch, tak dojde ke snížení vlhkosti nad povrchem omítky a pro růst plísně se zhorší podmínky. Většinou dojde k zastavení růstu.
Pokud není možné z jakéhokoli důvodu zintenzivnit větrání a plíseň se už objevila, je možné na povrch omítky rozprášit čistý lih, který růst plísně na nějakou dobu zastaví. Je možné také použít přípravek HOME CLEANSE zde .
Není vhodné používat přípravky na bázi chytré houby.
Po vyschnutí omítky se plíseň setře vlhkou houbou a  potom se může nanášet další vrstva hliněné omítky. Problém s plísněmi vzniká především na hrubých omítkách, které vysychají delší dobu. Na jemných omítkách se tento problém většinou neprojevuje.
Pokud je omítka vyschlá, tak se plíseň už znovu neobjeví. Pouze v případě, že dojde k extremnímu nárustu vlhkosti díky mokrým procesům na stavbě (betonování podlah atp.). Vyschlá hliněná omítka nemá problém s plísněmi v koupelně, protože se v koupelně nevytvoří dostatečná vlhkost, která by zapříčinila vznik plísně.
 

---------------------------------------------------------------------------------------------
V roce 2017 se provedlo první měření ohledně výskytů plísní na hliněných omítkách. Odkaz na výzkum je níže. Pro laika může být trochu zavádějící. Byla snaha o namodelování skutečných podmínek, ale to se bohužel nikdy nepodaří v laboratorních podmínkách. Tabulka č. 3 se trochu přibližuje reálným podmínkám nanášení omítky Cottage (ŽC), ale rozdíl je například už v tom, že v reálných podmínkách tato omítka vyschne do druhého dne a v laboratoři schnula 3 - 5 dní. Tím se totálně změní poměry případných plísní.
Tabulka č. 4 už vůbec neodpovídá reálným podmínkám. To se zkoušelo maximálně zatížit omítky vlhkostí.
Slíbený odkaz zde .

 


Michal a Simona Navrátilovi - Picas, Sluneční 200, 666 03 Hradčany, Mobil: 603 110 366, E-mail: michal MOCHR picas MOCHR2 cz

webdesign by enginedesign.cz

hand.png