Hliněné omítky v koupelně, kde je použít a kde ne
Jsou hliněné omítky vhodné do koupelny? Zjistěte, kde fungují skvěle, kde nestačí a jak je správně kombinovat s jinými materiály.
Je dobře známo, že hliněná omítka skvěle pracuje s přebytečnou vlhkostí v interiéru. Tato schopnost se obzvlášť projevuje v prostorech s vysokými výkyvy vlhkosti, jako je například koupelna. Hliněné omítky si proto v koupelnách nacházejí své místo. Díky své schopnosti přirozeně regulovat vlhkost přispívají ke zdravému vnitřnímu prostředí a zvyšují komfort bydlení. Hliněné materiály by se však neměly vystavovat přímému styku s vodou, proto je důležité vědět, kde je jejich použití vhodné a kde už je potřeba zvolit jiný materiál.
Proč jsou hliněné omítky vhodné do koupelny
Hlavní výhodou hliněných omítek je jejich schopnost pohlcovat a následně uvolňovat vlhkost. V koupelně, kde dochází k rychlým změnám vlhkosti vzduchu, tato vlastnost výrazně pomáhá stabilizovat mikroklima. Vlhkost se během běžného sprchování nebo koupání nedostává hluboko do konstrukce. Pro dosažení co nejlepších sorpčních vlastností je mnohem důležitější celková plocha omítky, která může vlhkost přijímat, než samotná tloušťka.
Kde lze hliněnou omítku použít
Hliněné omítky jsou vhodné na všechny plochy, které nejsou vystaveny přímému proudu vody. Bez problémů zvládají běžnou vzdušnou vlhkost i občasný kontakt s vodou, například při otřepání rukou.
Pro zvýšení odolnosti lze na povrch aplikovat ochranný nátěr, například uhlazovací mýdlo, které nemění vzhled omítky a zpomaluje její opotřebení vlivem vlhkosti.
V místech s občasným kontaktem s vodou, například za umyvadlem, vedle sprchového koutu nebo v okolí ručníků – se často používá kombinace hliněné omítky a vápna, známá jako technika Ó-TSU. Ta zvyšuje odolnost povrchu při zachování přírodního charakteru.
Kde hliněná omítka nestačí
Na plochy, které jsou dlouhodobě vystaveny přímému proudu vody, hliněná omítka vhodná není. Typicky se jedná o sprchové kouty, vnitřní části van nebo místa bezprostředně zatěžovaná vodou.
V těchto případech se doporučuje použít materiály na bázi vápna, například marocký štuk (tadelakt). Tento typ povrchu je voděodolný a zároveň se esteticky velmi dobře doplňuje s hliněnými omítkami.
Mohou hliněné omítky nahradit obklady?
Hliněná omítka nemůže plně nahradit obklady v místech s přímým kontaktem s vodou. Její přirozené vlastnosti nejsou určené pro dlouhodobé zatížení tekoucí vodou, která by povrch postupně narušila.
Existují sice postupy kombinující jíl a přírodní pojiva (například kasein), které zvyšují odolnost proti vodě, tyto technologie však nejsou běžně ověřené v praxi.
Přirozená kombinace materiálů
Optimálním řešením je kombinace materiálů, hliněná omítka na většině ploch a voděodolné stěrky nebo jiné úpravy v místech přímého kontaktu s vodou. Výsledkem je funkční, esteticky čistý a zároveň přírodní interiér.