Pliseň a hliněné omítky

Hlína patří mezi materiály, které nepodporují vznik plísní. Pokud však obsahuje organickou příměs, tak může během výstavby za určitých podmínek vzniknout nebezpečí vzniku plísní, ale jen do té doby než tento materiál vyschne a zůstane suchý. Během omítání je třeba dodržovat technologické přestávky nutné k vyschnutí jednotlivých vrstev. Vrstva 2-3 cm může vysychat týden až čtrnáct dní, u směsí s větším podílem jílu to může být i přes měsíc! Po celou tuto dobu musí být zajištěno dostatečné provětrávání místnosti, aby mohla být z povrchu omítek plynule odváděna přebytečná vlhkost. V opačném případě je vysychání zpomaleno a hrozí vznik plísně na povrchu, zejména u omítek s příměsí organických látek. Omítání je proto nejlepší plánovat na dobu se sušším vzduchem, tedy léto nebo časný podzim. V interiéru můžeme použít vysoušeče vzduchu. Je znám případ, kdy v pasivní dřevostavbě na mokrých hliněných omítkách dokonce vyrostly jedlé houby, právě proto, že omítky obsahovaly příměs slámy, dům byl vzduchotěsný, nevětralo se a z vysoušečů nebyla 14 dní nevynášena zkondenzovaná voda. Dva týdny tepla a vlhka v interiéru vytvořily ideální podmínky pro růst hub a plísní, které se však na silnějších omítkách s příměsí organického materiálu mohou objevit i za předpokladu nedostatečného provětrávání místnosti Po vyschnutí se již neobjevují. Stěnu pak stačí omést kartáčem A preventivně postříkat čistým lihem (Moravané mohou použít slivovici). Štukové omítky již vysychají rychle, bez plesnivění.

plíseň

Houby na hliněných omítkách. Tento případ je ojedinělý a za dobu 4 let nám není znám žádný jiný.

Houby_v_omitce_2.JPG

Pro dobré vysychání je vhodné zajistit, aby se teplota vzduchu pohybovala nad 15°C, jinak vysychání probíhá velmi pomalu. Zamezení vzniku plísní je možné, pokud do směsi přimícháme 1,5% hašeného vápna (objemově). Je velmi důležité tento poměr dodržet, protože při menším poměru hašené vápno nemá účinek desinfekční, ale spíše opačný a přídavek vápna, stejně jako cementu, způsobuje snížení pevnosti hliněných omítek. Při větším obsahu jak 7% (objemově) dochází ke zvyšování pevnosti, ale zde už přestávají fungovat vazby mezi jílovými minerály, které nahrazují vápno a cement. Pak se ale nedá hovořit o hliněných omítkách, ale o hlinovápenných či hlinocementových.
Z dlouhodobého hlediska je lepší, pokud se do hliněné omítky nepřidává vápno nebo cement či jiná zlepšovadla, protože to vždy pozmění charakteristiku hliněné omítky, která potom nemusí vytvářet v interiéru to pravé živé klima.


Prováděli jsme testy na hliněných omítkách, které jsme 3 měsíce udržovaly ve vlhkém stavu. Výsledek tohoto testu naleznete níže.
pl

a) hliněná omítka bez přídavku organické hmoty
b) hliněná omítka s řezankou
c) hliněná omítka s řezankou a přídavkem vápna 0,5%

d

Hliněná omítka s přídavkem konopí

de

d) hliněná omítka s řezankou a přídavkem vápna 1%
e) hliněná omítka s řezankou a přídavkem vápna 1,5%

 

Sorpční křivka ukazuje vliv přídavku 1,5% vápna na schopnost regulovat vlhkost u hliněné omítky. Měření probíhalo v klimatizační komoře při teplotě 21°C a  při zvyšování vzdušné vlhkosti ze 43% na 76% a po 48 hodinách došlo k jejímu opětovnému snížení na hodnotu 43% po dobu 48 hodin. Testoval se materiál v síle 1,5 cm.

Sorpční křivka

 
....................................................................................................................................................................


Michal a Simona Navrátilovi - Picas, Sluneční 200, 666 03 Hradčany, Mobil: 603 110 366, E-mail: michal MOCHR picas MOCHR2 cz

webdesign by enginedesign.cz

hand.png